Stanoviště č. 1 Hájenka u Mířkova

Naučná stezka prochází jihozápadní částí Sedmihoří. Jejím cílem je seznámit návštěvníky s některými zákonitostmi vývoje reliéfu krajiny v závislosti na geologické stavbě a klimatických podmínkách, dále s charakteristikou vegetace a zvířeny Sedmihoří, historií osídlení a typických řemesel a se způsobem současného lesního hospodářství.

Lesní hospodářství

Lesy, které máte možnost pozorovat při svém putování po naučné stezce spravuje
státní podnik Lesy České republiky, s.p.,organizační jednotka Lesní správa Horšovský
Týn. Jedná se většinou o borové porosty. Na stinných svazích a v Údolích jsou
to porosty smrkové s příměsí jedle, buku, dubu, modřínu a vtroušené břízy.

U ručiček

Nacházíme se na nejjižnějším cípu hranice mezi okresy Domažlice a Tachov. Roku 1539 dostali Sedmihoří do dědičného užívání Lobkovicové. Jednalo se o Horšovskotýnsko, dále obce Křakov, Mezholezy, Buková a Mířkov (vzpomínán již v roce 1158 jako majetek Hartmana z Mířkova)

Geologické poměry Sedmihoří

Nacházíme se mezi Jedlovým a Dlouhým vrchem. Z geologického hlediska je Sedmihoří tvořeno složeným pněm hlubinných vyvřelých hornin - žul. Je to téměř kruhové těleso o průměru 4-5 km s výraznou vnitřní koncentrickou stavbou, která se odráží v jeho morfologii.