Vegetace Sedmihoří

Z hlediska vegetačního a floristického převažují v Sedmihoří borové lesy s relativně jednotvárným a druhově chudým zastoupením rostlinných druhů. Převažují druhy nenáročné na živiny a vláhu. Na stinných svazích a v Údolích jsou to porosty smrkové s příměsí jedle, buku, dubu a modřínu a vtroušené břízy.

Milíře

V okolí této zastávky můžeme rozeznat zbytky po milířích. Jsou to okrouhlé plošiny, na kterých můžeme dodnes nalézt kousky zuhelnatělého dřeva. Takovýchto pozůstatků po výrobě dřevěného uhlí jsou v Sedmihoří stovky. K otopu v lidských obydlích se dříve užívalo většinou přímo dřevo, ale pro potřeby kovářství (a některých dalších řemesel) bylo zapotřebí také velké množství dřevěného uhlí, které se vyrábělo v milířích.

Vývoj osídlení

Sedmihoří nepředstavuje jen výjimečný geologický a geomorfologický Útvar, ale patří k nejzajímavějším archeologickým mikroregionům jihozápadních Čech. Zdejší pravěká naleziště byla jen minimálně dotčena středověkými a novověkými zásahy (např. staromohylové hradiště na vrchu Chlumu patřilo ve své době k největším výšinným sídlištím v mohylové oblasti střední Evropy).

Pseudokary

Pseudokar je skalní stěna, která má obloukovitý průběh. Vzniká stejnými procesy jako mrazový srub, avšak puklinový systém musí být nejméně dvojitý (čtyři stěny). Předpokladem pro vznik pseudokaru je vytvoření zvodnělého horizontu v určité hloubce na tzv. mezní ploše. Voda prosakuje po svislých puklinách k mezní ploše a soustřeďuje se zde